Elžbieta Ettinger: HA - MH.
1e Geschichte /1
kapcs törte, Yale, N. Haven - Lo 95 /Piper, Münch - Zür, 98 /Osir 1 /Ac 4
fö'jegyz 54 éves - sose nem küldé el: férfi, kihö hűs maradám s kihö nem, mind2t xbő /H 7o


1. látásra, talákozásuk tjin 35, házas, 2 fiú apja, béfejezé
A lét s tt, igénye, h A bálványozza, kat paraszt, szigorú, merev, keményen do'gozó, szárnyal a lány jelenlétitő, a parázsbó sose lett hamu
1xre lelt benne xetőre, barátra s védelmezőre - +ígéré Anak örökké xetni fogja, gondoskod róla, utat mutat neki, önvalla: "Árnyaknak" elmondá Mnak gyerkora rémületi, bizontlsit, sérülékenysit, '33 - kinevezék a freiburgi 1 rektorává, belépe a pba, székfoglaló
A. asszimilált socdem, zsid önzonossa semmi xepet nem játsza élibe, míg.. Augustin-disszertáció, Rahel Varnhagen /Levin - z aszemit oki.
'28-ba'
s a nyavalyás kis hamis - gondolkodókint a xetőjihö hasonlón az 1ik lgnb, ú. látsz' e má' a rosszasga' 1üttjár
1. férje '29-3o közt Günther Stern, később Anders, zsid gondokodó, újsíró, ki +' szintén 3x nősüle
akarcsak 2. férje, Heinrich Blücher /'4o-tül, kinek A. a 3. neje
- vele né-zsid pár beszédet foytata /Rowohlt, Ber 98:
H a felivel
nehány infó csehesen: [Hajdegr],
Martin, *26.9.1889 – †26.5.1976, něm existencialistický fil. Působil jako prof univerzit v Marburgu a později také ve Freiburgu, kde byl v roce 1933 zvolen rektorem. Krátce byl také členem NSDAP, záhy pak odešel do ústraní. V raném období byl ovlivněn různými fil směry konce 19. a počátku 20. století, zejména Husserlem a Schelerem. Heidegger radikalisticky prohlašoval, že dosavadní evropská fil zapomněla na lidské bytí. Pokusil se aplikací fenomenologické metody na iracionalistickou problematiku fil života zkonstruovat ontologii v protikladu k vědě, klasické filozofické tradici i dialektickému materialismu. V hlavním svém díle
Sein und Zeit chtěl odhalit smysl bytí prostřednictvím analýzy (hermeneutiky) lidské existence. Základem této tzv. fundamentální ontologie (Heidegger se sám nepovažoval za existencialistu) je koncepce člověka v jeho konečnosti, časovosti, smrtelnosti. Čas má být podle Heideggera nejpodstatnější charakteristikou lidského bytí. Prožívání časovosti splývá u raného Heideggera s vyhroceným pocitem osobnosti, s koncentrací na budoucnost. Prožívání úzkosti, starosti, rozhodování, svědomí, viny dodává osobnosti autentickou existenci, zatímco život v přítomnosti vede k tomu, že svět věcí, svět každodennosti zakrývá člověku jeho konečnost. Proti ztechnizování a umrtvování jazyka žádal obrození "pravé řeči", uchovávající se především v dílech básníků typu J. Ch. F. Hölderlina, R. M. Rilkeho nebo St. Georga. Heideggerova spekulativní fil, vyjadřovaná namnoze esoterickou a svévolnou terminologií, oživila tradice německé romantiky (J. G. Hamann, Novalis, pozdní F. W. J. Schelling) s jejím kultem umění a kulturním aristokratismem. Později se Heidegger obrátil k mystickým učením Východu, zejména zenovému buddhismu. Zatímco ve svých prvních dílech usiloval Heidegger o vytvoření filozofického systému, později prohlásil racionální postižení světa za nemožné. Heideggerova díla se vyznačují působivým a obtížně přeložitelným jazykem, často až básnickým, zvláště v pozdním jeho díle. Další díla:
Co je metafyzika,
O bytnosti pravdy,
Věc,
Co je filozofie,
Nietzsche
.. jeder (1) Gedanke erdrückt
sich zuletzt mit "Gesetzen".
agyonyomnak "törvényei".
oder e lange Liebe.
vagy a hosszú szerelmet.
pflanzt nicht: sie reift..
U dazu noch musst du e Sonne zur Freundin haben.
nem éltet: érik..
S ehhez +' a nap is barát(n")od kell legyen.
Nincsenek megjegyzések:
Megjegyzés küldése