Bns - nm jln7e +

Szentandrási T.: Does deserve our respect E. Beneš, the father of Czechoslovak state? 
CIVITAS, 2018, Vol. , No. , p.

The assessment of E. Beneš is differentiated for the different nations where Beneš's activity was existentially related with. The author of these considerations suggests how can see him Czechs, Germans, Slovaks, Hungarians, Poles and Ruthenians. And how can we evaluate him from a wider, Central European perspective and from a moral, all-human point of view? What did Benes do, and what, what kind of curses he did to others? Can he be regarded as a positive or as a negative person and statemaker?

Nedávno sme pripomenuli 100. výročie založenia Československej republiky, na čom mal nenahraditeľnú zásluhu aj Edvard Beneš. Zaslúži si preto Dr. E. Beneš našu úctu a obdiv, ako veľký človek a štátnik? Takto ho totiž vidí prevážna väčšina súčasných českých historikov.¹ Alebo bol skôr negatívnou figurou, pretože následky jeho omylov, machiavellizmu a krutého nacionalizmu musel a musí dodnes trpieť veľa ľudí v Strednej-Európe, hlavne Nemci, Maďari, Slováci, Poliaci a Rusíni, ale i Češi? ²

Na tieto otázky môžeme dať odpoveď aj podľa národnej príslušnosti, z hľadiska toho, aký vplyv mal činnosť E. Beneša na dotyčné národy, ale i z nadnárodnejšieho, morálneho hľadiska. Pozrime sa skôr na tie národné pohľady.

Z hľadiska Čechov (i Slovákov) je E. Beneš vedľa T. G. Masaryka a M. R. Štefánika jedným zo zakladateľov ich štátu. Ako to Masaryk vyjadril: „Bez Beneša bychom republiku neměli”.³ Prejavom úcty k Benešovi sú časté pomenovania ulíc a námestí podľa neho, pamätné tabule, busty a sochy, napr. aj socha nadľudskej veľkosti v Prahe pred Černínskym palácom, pred budovou Českého ministerstva zahraničných vecí a v Brne pred Právnickou fakultou Masarykovej univerzity, ďalej sa mu venujú knihy a články, muzeá, oslavy a konferencie a nakoniec aj potvrdenie jeho autoritárskych svojvoľných⁴ nariadení, prezidentských dekrétov Českým, a potom aj slovenským parlamentom ako „nedotknuteľného” svätého písma v roku 2002 a 2007. E. Beneš je pre českú politickú špičku nespochybniteľným symbolom českej štátnosti a suverenity. Preto chýba aj ochota prehodnotiť a zrušiť so všetkými konzekvenciami jeho dekréty a dištancovať sa od zásady kolektívnej viny nemeckej i maďarskej menšiny.⁵

Z nemeckého hľadiska, a myslíme pri tom predovšetkým na vyše trojmiliónovú sudetsko-nemeckú menšinu, ktorá žila na území novovytvoreného československého štátu a bola brutálne vyhnaná (naši historici píšu eufemisticky o „odsune”) zo svojho rodného kraja a zbavená svojich domov a majetku, a desaťtisíce nich aj zdravia a holého života, činnosť Beneša je jednoznačne negatívne hodnotená.⁶

Z hľadiska role, ktorú Beneš zohral v zničení historického Uhorska a v určení trianonskej južnej hranice nového štátu, ktorá nerešpektovala etnické hranice, a bolo takto pričlenené k Československej republike aj skoro miliónové maďarské obyvateľstvo, ktorého ale nová štátna moc sa snažila rôznymi praktikami zbaviť (vyhnaním, odnárodňovaním, administratívnymi opatreniami) už aj v medzivojnovom období, v čom potom ešte „úspešnejšie” pokračovala aj po druhej svetovej vojne (zbavením práv, vynútenou výmenou obyvateľstva, deportáciami do Sudet a reslovakizáciou), na ktorých mal staro-nový prezident nenahraditeľnú tvorivú úlohu, je význam jeho činnosti taktiež negatívny.⁷ „Keby existoval poradie najúspešnejších protimaďarských politikov, E. Beneš by na ňom zaujal určite popredné miesto.”⁸

Negatívny je význam činnosti Beneša aj z hľadiska Rusínov, ktorým na mierovej konferencii v Paríži prisľúbil autonómiu Podkarpatskej Rusi v rámci Československa, ale tento svoj sľub nikdy nedodržal a naviac po druhej svetovej vojne prepustil ich územie totalitnému stalinovskému Sovietskému zväzu.

Čo sa týka Slovákov, musíme najskôr preskúmať význam Beneša z hľadiska „čechoslovakizmu”. Československá republika, vyhlásená 28. októbra 1918, definovala seba v svojom Prvom zákone ako štát „československého národa”. Slovenskí politici v Martinskej deklarácii sa pripojili k tejto republike v mene „slovenskej vetvy jednotného československého národa”.⁹ Čoskoro sa však vysvitlo, že „československý národ”, pojem ktorý vytvorili Masaryk a Beneš z funkčných dôvodov v emigrácii, jednoducho neexistuje. Slováci chceli žiť v novej republike ako Slováci, a nie ako „Čechoslováci”, a preto už v prvých momentoch spoločného štátu vystúpili so svojimi autonomistikými požiadavkami. Ale ani cesta A. Hlinku do Paríža nebola úspešná. Masaryk a Beneš neoblomne sa držali ideológie československej národnej jednoty, a zamietli aj neskoršie požiadavky Slovákov, ktoré by mohli viesť od centralistického štátu smerom k federatívnemu. Nevyriešenie problému českého a slovenského národa ohrozovalo aj existenciu, zachovanie samotného štátu a nakoniec zákonite viedlo k jeho rozpadu po Mníchove a k vzniku „suverénneho” Slovenského štátu.¹⁰

Beneš aj v svojej druhej emigrácii počas druhej svetovej vojny sa pevne držal čechoslovakizmu a unitárnemu štátneho zriadenia, neuznal Slovákov ako samostatný národ, ale považoval ich naďalej iba za jednu vetvu československého národa. M. Hodža a Š. Osuský, ktorí svojimi názormi ohrozovali túto tézu, boli vytlačení zo štábu západnej československej emigrácie. Na jar roku 1945, keď sa v Moskve dohadovali spolu skupina západnej emigrácie okolo Beneša, komunisti a poslanci Slovenskej národnej rady o budúcom košickom programe, Beneš dostal jednoznačné znamenie od Slovákov, ku ktorým sa pridali aj českí komunisti, že pre nich nie je prijateľné čechoslovakizmus a z toho vyplývajúce unitárne štátne zriadenie, pretože chcú založiť nový federatívny štát na základe princípu dvoch rovnoprávnych národov. Beneš musel prijať kompromisné riešenie, ktoré mal rysy aj federácie a aj unitárneho štátu. To však nevyhovovalo ani jednej strane. Čechoslovakista Beneš sice uznal samostatnosť slovenského národa, a slovenské orgány dostali viac právomocí, ale v štátoprávnom usporiadaní miesto symetrie federácie sa napriek tomu realizovala asymetria centralizmu. Medzi rokmi 1945-1948 Beneš a proti nemu stojaci komunisti sa dostali na spoločnú platformu a postupne zužovali aj tú v Moskve pôvodne dohodnutú čiastočnú autonómiu slovenských orgánov, ktoré sa nakoniec ocitli pod kontrolou československého centrálneho aparátu.

Najväčším problémom Masarykom a Benešom vykonštruovaného čechoslovakizmu bol teda to, že neexistoval československý národ. To potvrdila aj história už dvakrát, keď sa na to vytvorili vhodné podmienky, v roku 1939 a roku1993, keď Slováci opustili spoločný štát, a to naposledy aj napriek prijatiu zákona o federácii v roku 1968. Takže v konečnom dôsledku aj zo slovenského hľadiska možno v podstate negatívne hodnotiť činnosť E. Beneša.

Pozrime sa však na jeho význam nielen z úzkych národných perspektív, ale aj zo širšieho, stredo-európskeho aspektu. Aj z toho hľadiska mu môžeme vyčítať niekoľko vážnych chýb.

Prvej sa dopustil hneď vo Versailles, keď pre Československo vybojoval také hranice, ktoré uzavreli do rámcov novovznikajúceho štátu aj početné inonárodné menšiny. Českoslovenká republika sa deklarovala ako národný štát – Čechoslovákov, ale v skutočnosti bola viacnárodným štátnym útvarom. Tretina jeho štátnych občanov – podľa oficiálnych československých štatistík v roku 1921 34,3% a v roku 1931 32,7% – patrila k niektorej národnostnej menšine. Charakterizovať teda tento štát za národný, je prinajmenšom pochybné, ak nie priam smiešne. Radšej by sme ho mali považovať za viacnárodnostný. A pritom sme vychádzali aj z praxe medzivojnovej československej štatistiky, ktorá nediferencovala medzi Čechmi a Slovákmi, pretože ich principiálne počítala ako príslušníkov jednotného československého národa.¹¹

Ešte vážnejšou chybou Benešovej politiky, v čom sa podieľal aj s ostatnými česko-slovenskými politikmi medzivojnového obdobia, bola to, že nedokázala prijateľne riešit etnické problémy viacnárodnostného štátu. Československo sa stalo minimalizovanou variantou Rakúsko-uhorskej monarchie, kde Nemci a Maďari utláčali ostatné národy, kým v novej republike im podobne sa správali Češi k ostatným národnostným menšinám. Tak ako pred rokom 1918 maďarská politická elita nechcela dať autonómiu Slovákom, rovnako to im nedal ani Beneš. A o tom sa už ani nehovorí, že aké široké autonomné práva a orgány získali postupne Češi v rakúskej časti Monarchie, najmä v posledných desaťročiach jej existencie, čo však už Češi v svojej novej republike Sudetským Nemcom neprisúdili ani zďaleka.

A naviac ešte zo štyroch najpočetnejších národnostných menšín Československa tri, a to Nemci, Maďari a Poliaci mali aj svoj vlastný materský národ s vlastným štátom, ktoré ich priebežne podporovali. Beneš ako vedúci politik medzivojnového československého štátu akoby zabudol na svoje stanovisko z mladších rokov, keď sa venoval ešte viac sociálnym vedám, že „proti vôli tretiny obyvateľstva nemožno založiť štát“,¹² a ešte menej ho udržať pri živote.

Beneš nebol schopný uspokojivo vyriešiť slovenskú otázku v konflikte vyplývajúceho z čechoslovakizmu, ktorý sa stal oficiálnou ideológiou nového štátu, ba čo viac, výslovne postavil hrádz proti autonomistickým snahám Slovákov. Nedokázal vytvoriť navzájom prijateľný vzťah ani k ďalším národnostným menšinám a získať lojalitu väčšiny Nemcov, Maďarov a Poliakov k československému štátu. Dopustil sa tých istých chýb v rámcoch viacnárodnostného československého štátu, ktorých sa dopustila predtým aj rakúska a maďarská politická elita v rámci Monarchie.

Najvážnejšej chyby, ba čo chyby!?, priamo smrteľného hriechu iniciátora masových vrážd a etnických čistiek sa dopustil, keď po roku 1945 sa snažil z viacnárodnostného československého štátu vysídlením Nemcov a Maďarov vytvoriť čistý národný štát. Brutálne vyhnanie troch miliónov Nemcov nemožno rozumne vysvetliť a už vôbec nie morálne ospravedlniť ani tým, že strana Sudetských Nemcov požiadali predtým Hitlera o pomoc. V realizácii plánu na „odsun” - to znamená v mnohých prípadoch beštiálne kruté vyhnanie¹³ - náš Dr. Beneš využil služby asi najväčšieho masovraha – likvidátora ľudských dejín J. V. Džugašvili - Stalina.¹⁴

Z týchto dôvodov si myslíme, že aj v širších stredo-európskych súvislostiach,  predovšetkým z morálneho hľadiska si otec - zakladateľ a obnoviteľ československého štátu nezaslúži našu úctu, a to ani napriek jeho pozitívnym vlastnostiam: talentovanosti a pracovitosti v prospech národa, cieľavedomosti a húževnatosti v realizácii svojich plánov, a to aj napriek neúspechom kvôli nesprávne vytýčeným cieľom, určitý idealizmus spojený stajnoskárstvom a geniálne konšpiratívne a organizačné schopnosti, ktoré však prerástli aj do manipulácií s ľuďmi, intrigánstva a machiavellizmu, asi najmä aj kvôli jeho nacionalisticky-šovinistickej sebeckosti, ktorá zas možno vyplýva z pocitu strachu a menejcennosti. Tieto pocity potom mohol vykompenzovať mocensko-politicky veľmi kruto na úkor iných. K ďalším jeho rysom patrí aj malichernosť, pretože mu chýbali najmä dôvera a láska k ľuďom, ich prijatie takých, akí boli: totiž iní, relatívne samostatní, autonómni s neodcudziteľnou ľudskou dôstojnosťou, ktorú od nich nemožno vziať,¹⁵ takže bez toho, že by sa ich snažil prispôsobiť vlastným predstavám a využiť na vlastné ciele, a potom ich odhodiť ako nepotrebných, snáď okrem jedinej osoby, jeho doživotnej manželky, rodenej Hane Vlčkovej, kým na druhej strane Dr. E. Beneš prekypoval nenávisťou voči niektorým veľkým skupinám, hlavne proti „barbarským” Maďarom a Nemcom, ale v nemalej miere aj voči „šovinistickým” Slovákom.¹⁶

Nedá sa s istotou rozhodnúť, či bol Beneš tak ľahostajne cynicky krutý voči iným ľuďom, ktorí mu nepomáhali v realizácii jeho mocenských plánov, ba čo viac: postavili sa mu do cesty, alebo skutočne uveril, že on je ten najvhodnejší človek na riadenie osudu mnohých, pokračovateľ humanistického diela svojho staršieho priateľa a majstra T. G. Masaryka, akým chcel byť aj on: jediným ozajstným demokratom v našich podmienkach, ktorý vždy najsprávnejšie vedel, čo treba urobiť, a to aj dosiahol pomocou a prostredníctvom iných nehľade na cudzie obete, pretože on vždy mohol zostať v pozadí nepoškvrnený. Každopádne: E. Beneš bol skutočne geniálny človek a štátnik, no pri tom zasial aj semená nepochopenia a nevraživosti medzi národy Strednej-Európy, ktoré poznačujú ešte aj súčasnosť a bude pravdepodobne dlho trvať, kým si ich úplne pochopíme a otvorene priznáme a predovšetkým prekonáme vo vzájomne prospešnej spolupráci.¹⁷ Takže ešte raz na záver: bol by niekto taký nebojácny, že by zodpovedal otázku, či genialita duchovného otca - zakladateľa a obnoviteľa aj nášho demokratického štátu po dvoch svetových vojnách úplne čírou náhodou nebola a nie je v skutočnosti genialita zla, najvernejšieho žiaka Hitlera¹⁸ a ľavej ruky Satana?

________________________________________________________________

POZNÁMKY

1   Napr.: Havlíček, F. (1991): Eduard Beneš – člověk, sociolog, politik, Praha: Prospektrum alebo Ort, A (1993): Dr. Edvard Beneš – evropský politik, Praha: VŠE

2   Viacerí autori sa zaoberajú charakteristikou a možnosťou hodnotenia činnosti E. Beneša teoreticky i dokumentárne, napr.: Borsody I. (2001): Beneš, Szombathely: Savaria; Gulyás L. (2008): Edvard Beneš, Máriabesnyő – Gödöllő: Attraktor; Dedina, S. (2004): Edvard Beneš a likvidátor, Budapest: Korona

3   Čapek, K. (1990): Hovory s T. G. Masarykem, Praha: Československý spisovatel. s. 164-5 [online] In: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6b112d30-e7b9-11e2-9923-005056827e52#monograph-page_uuid:99e842a0-f5d9-11e2-9584-001018b5eb5c

4   pretože ich vydal neustavným spôsobom po svojej demisii

5   Fábry Z. (1991): Merre vagy, Európa? Pozsony: Pannónia; Janics K. (1989): A hontalanság évei, Hunnia, bez udania miesta vydania

6    Bauer, F. & kol. (1991): Tisíc let česko-německých vztahů, Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku

7   Vígh K.: A szlovákiai magyarság sorsa, Budapest: Bereményi, bez udania roku vydania; Vadkerty K. (2001) A kitelepítéstől a reszlovakizációig, Pozsony: Kalligram; Bibó I. (1996): Bieda východoeurópskych malých štátov, Bratislava: Kalligram

8   Gulyás L. (2008): Edvard Beneš, Máriabesnyő – Gödöllő: Attraktor, s. 400

9   Bencsik P. (2016): Csehszlovákia történetet dokumentumokban, Budapest: Napvilág. s. 57-8

10 Szarka L.: A szlovákok története, Budapest: Bereményi, bez udania roku vydania

11 Rotschild, J. (1974): East Central Europe between two World Wars. History of East Central Europe, Volume IX. Seattle – London: University of Washington Press. I. prílohy

12 Gulyás L. (2008): Edvard Beneš, Máriabesnyő – Gödöllő: Attraktor, s. 26. cit.: Edvard Beneš (1908): Le probléme autrichien et la question tchéque, Paris, s. 272. Tento svoj názor Beneš po niekoľkých rokoch v svojej prvej emigrácii v Paríži úplne pozmenil a hlásal pravý opak predchádzajúceho v Détriesez l´Autriche-Hongrie. La Martyre des Tchéco-Slovaques a travers histoire, Paris 1916

13  Bauer, F. & kol. (1991): Tisíc let česko-německých vztahů, Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, s. 184 a nasl.

14  Szolzsenyicin, A. (1989): A Gulag-szigetcsoport, bez udania miesta vydania; Lovas I. (2001): Népirtások a XX. században, Kairosz, bez udania miesta vydania

15 Vzťah autonómie a ľudských práv skúmal vo viacerých svojich dielach L. Öllös, napr.: Emberi jogok – nemzeti jogok, Somorja  – Dunaszerdahely: Fórum, Lilium Aurum 2004, alebo v Morálna rovnosť – národná rovnosť in: Németh, Š. (2011): Politika, etnopolitika a identita, Nitra: UKF. Možno ešte tu uviesť aj dielo Győry Szabó R. (2006): Kisebbség, autonómia, regionalizmus, Budapest: Osiris

16  Dedina, S. (2004): Edvard Beneš a likvidátor, Budapest: Korona;

Edvard Beneš (1916): Détriesez l´Autriche-Hongrie. La Martyre des Tchéco-Slovaques a travers histoire, Paris

17  Krejčí, J. (1989): O češství a evropanství, Ostrava: Amosium; Berkes T. (2003): A cseh eszmetörténet antinómiái, Budapest: Balassi

18  Fábry Z. (1991): Merre vagy, Európa? Pozsony: Pannónia

LITERATÚRA

[1] Bauer, F. a kol. (1991): Tisíc let česko-německých vztahů, Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku

[2] Bencsik P. (2016): Csehszlovákia története dokumentumokban, Budapest: Napvilág

[3] Edvard Beneš (1908): Le probléme autrichien et la question tchéque, Paris

[4] Edvard Beneš (1916): Détriesez l´Autriche-Hongrie. La Martyre des Tchéco-Slovaques a travers histoire, Paris

[5] Berkes T. (2003): A cseh eszmetörténet antinómiái, Budapest: Balassi

[6] Bibó I. (1996): Bieda východoeurópskych malých štátov, Bratislava: Kalligram

[7] Borsody I. (2001): Beneš, Szombathely: Savaria

[8] Čapek, K. (1990): Hovory s T. G. Masarykem, Praha: Československý spisovatel [online] In: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6b112d30-e7b9-11e2-9923-005056827e52#monograph-page_uuid:99e842a0-f5d9-11e2-9584-001018b5eb5c

[9] Dedina, S. (2004): Edvard Beneš a likvidátor, Budapest: Korona

[10] Fábry Z. (1991): Merre vagy, Európa? Pozsony: Pannónia

[11] Gulyás L. (2008): Edvard Beneš, Máriabesnyő – Gödöllő: Attraktor

[12] Győry Szabó R. (2006): Kisebbség, autonómia, regionalizmus, Budapest: Osiris

[13] Havlíček, F. (1991): Eduard Beneš – člověk, sociolog, politik, Praha: Prospektrum

[14] Janics K. (1989): A hontalanság évei, Hunnia, bez udania miesta vydania

[15] Krejčí, J. (1989): O češství a evropanství, Ostrava: Amosium

[16] Lovas I. (2001): Népirtások a XX. században, Kairosz, bez udania miesta vydania

[17] Németh, Š. (2011): Politika, etnopolitika a identita, Nitra: UKF

[18] Öllös L. (2004): Emberi jogok – nemzeti jogok, Somorja – Dunaszerdahely: Fórum, Lilium Aurum

[19] Öllös L. (2011): Morálna rovnosť – národná rovnosť in Németh, Š. (2011): Politika, etnopolitika a identita, Nitra: UKF, s. 61-72

[20] Ort, A (1993): Dr. Edvard Beneš – evropský politik, Praha: VŠE

[21] Rotschild, J. (1974): East Central Europe between two World Wars. History of East Central Europe, Volume IX. Seattle – London: University of Washington Press

[22] Szarka L.: A szlovákok története, Budapest: Bereményi, bez udania roku vydania

[23] Szolzsenyicin, A. (1989): A Gulag-szigetcsoport, bez udania miesta vydania

[24] Vadkerty K. (2001) A kitelepítéstől a reszlovakizációig, Pozsony: Kalligram

[25] Vígh K.: A szlovákiai magyarság sorsa, Budapest: Bereményi, bez udania roku vydania

Mgr. Szentandrási T., PhD
Katedra politológie a euroázijských štúdií FF UKF

B. Slančíkovej 1
949 74 Nitra

OTEC ČESKOSLOVENSKÉ DEMOKRACIE E. BENEŠ MAĎARSKÝMA OČIMA
Mgr. Tibor SZENTANDRÁSI, PhD., Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra

  Uplynulo sto let od založení Československa, na němž má nenahraditelnou zásluhu i Edvard Beneš, jenž je považován za jednoho spoluzakladatele Československé republiky spolu s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem. (Jiných osobností mnohem méňe spomínají v této souvislosti, protože zmíněný triumvirát měl na založení československého státu a na jeho dalším směrování určující a vůdčí roli. Proč? - To snad částečne vysvitne i z pokračování této stati.) Z výše uvedené trojice zakladatelů Československa nejdéle působil jeho nejmladší člen E. Beneš (M. R. Štefánik za neúplně jasných okolností tragicky zahynul při návratě do nově založeného státu v r. 1919), jenž pokračoval v díle iniciátora, "otce" a prezidenta demokraticky orientované Československé republiky T. G. Masaryka po jeho abdikci v r. 1935 (zemřel ve vysokém věku po dvou letech) jako jeho nástupce, byl účastníkem jejího rozpadu před II. světovou válkou i jejího obnovení po válce, a byl zbaven politického vlivu až novou nedemokratickou, komunistickou mocí v r. 1948.
  To jsou známé věci, které bych chtěl trošku podrobněji probrat z hlediska Maďarů, pro něž E. Beneš vůbec není tak pozitivně hodnocen jako oficiální i širší veřejností v Čechách i mezinárodně, spíše naopak, i když i maďařští historici a maďarská veřejnost uznávají jeho obrovský význam při založení a dalším vývoji Československé republiky. Hlavní problém Maďaři vidí v tom, že nový československý stát obsadil i maďarská etnická území a pak nerovně a často i nelidsky zacházel se svými maďarskými obyvateli, na čemž má možno největší podíl jako vůdčí politický představitel Československé republiky až do svého zesazení komunisty právě E. Beneš. (Vígh, Szarka, Gyönyör, Popély..
  První Československá republika přes potíže jejího vzniku a pak rozpadu byla a je považována za příklad dobře fungujícího demokratického státu ve Střední a Východní Evropě. Proto i jejího dlouholetého ministra zahraničných věcí (do jeho zvolení za prezidenta v r. 1935) můžeme právem považovat za jednoho tvůrce československé demokracie spolu s jeho profesorem T. G. Masarykem, jenž na rozdíl od Beneše byl však i uznávanou morální autoritou, nejen politickou. Beneš byl politik, jenž všechno podřídil jedinému hlavnímu cíli, jemuž všechno podřídil a jímž bylo prv založení a pak posilnění a existence československé státnosti. Zasazoval se pro to všemi svými schopnostmi a prostředky často i ne( celkem )mravními. Beneš byl již i svými současníky považován za machiaveelliána. Nezajímali ho obětě na nepřátelsky vyhlášené straně, spíš naopak, kdyby mohl, rád by se úplně zbavil protivníků, což pak mohlo negativně zpětně působit i na československou stranu. (To se však už běžně neuznáva, ale pokračuje se v hledání vinníka jen na druhé straně, kým sebe často vidíme zaslepeně jen v pozitivním světle.) To je důvod i toho, proč osoba a činnost Beneše vzbuzuje na rozdíl od Čechů negativní představu v očích těch, pro něž československý stát a jeho fungování neznamenali vždy pozitiva, ale byly častěji ohrožovány jejich zájmy, identita a možno i existence: především v očích sudetských Němců, Maďarů a Poláků, ale nejednou i Slováků. Kvůli i své národní příslušnosti nejlíp poznám maďarský pohled na Beneše, takže tomu se budu snažit krátce, v náznacích věnovat.

jakoby proto obviňoval Němců a Maďarů z brutalit proti Čechům a Slovákům, aby je sám mohl vykonat. nakladal ako s dobytkom (Stalin: csa vagon? köz-eui népi közti kapcsok lmérgsítője z örd jobbkezit híták vot. xvezkedsük inkább konspir nm dm választási procssok
Ád Magd Ki vot valójába EB? Gond 9 32o A21 becsv'ó gátlástl kihasznája politiktársi rövlátását kiváló taktik stratégnak gynge lőszó noha krit szmml vizsgája B tevit, több oy súyos cslit róbája +értni s -tetni myekkl n zonosu Proutka élrajzi Jos Hanzal rehabili 12/ lfogut Jindř Dejmek krit nékü paraszt 1o. gyr Edda ősi nms 15 gondoskoda h a Kár 1etm lismrje a nm absolvált szmsztrit s jllmző voluntarizma +győződse h cél érdekibe a tényeket figyn kívü le7 hagyni )) dijoni dr Le probléme autrichin et la qust tchéq födralizál +nged7etl 1sének +bontása lojális /3 akának cire nm ) 1o vasutas Hana Vlčkv Pá 7 Nmzeti Soci P Masaryk dm osztc.s Maff 15 migrál nmzet s karrirje javára fordít 21 Kramář: mindn rkös e élst lutasít ) propaganda mstre Détruisez l'Autriche-Hongrie 16 Sorbonne lőadási gyűl 26 hóhéri Comprnez nfin votre intérét! értsék + végre s. érdekük hadxvező ) Tarta a háb gyors bfejezsitő, z lhúzódásába vot érdeklt 35 a Bir ltűnse Eu érdeke" ) 6'at fordíta z lveknek myekér llksede s másokat llksíte: a nmzeti önrndlkezsnek humanizm- dm- népszavazásnak féktl nmzeti önzs flülkrekede bnne Hodža Bartha Alb hadügyérrl Poba kikiálták a Sl Tanácsköztot /? 49 antidm módxxkl kíváná oát flvirágoztatni s védlmezni A kis xződs be nm tartásába nm non maradt l a kisantantbli szövitő 61 illgitim intézkedsek tisztsstl 6'térakuk antidm módxx gátlástl érdeki kívánák 17 év külügy ) Intrik nyüzsgő +bíz6atl a Habsb-ház rstaurácjának +kadáyozása stratég jó taktik csatákat +nyr hábt lvszté )) a nyui lképzl'seket figyn kívü hagyva stabilizája z utódállok közti diskrimt 66 frok s mok Gödöllőn titkos 1ezmt írtak lá - állítá +kadáyozni a fr integrács törekvseket +hiúsítni a Paléologue-féle mbarát polt rávnni z ingadozó Jugt s Rot a kisantantnho csatlakozásra Mo c )) kati s poli tömb Božidar Purić népszövi dlgát ít a frk áta flajánlott Néo ci ~ xződst vissutasítá ctétbe krü CS gazdi érdekivl a csl ipari lobbival 7o a koholm titkos 1ezm közzététlivl letöré Jug s Ro Rát a katalizátor xepit játszá Pr érdeköibe voná )) Franchet d'sprey táb Blgrádba Jugt má nm le7e visstartni 2o aug 14én láírá védi 1ezmkint tünteték fl a titkos kati konvnc támadó háb "+támadja Mot smlgs 6árán 2 mozgósított hadoszt 73 A Quai d'Orsay élir a č- s robarát Philippe Brthlot 2o X 28 hval hivba lépsi ut: szimpatizál a kisanttal Buk 21 ápr csatlakoz ) A dunai konfödrác v kisnat altrnatíva ldőlt a Paléologue-féle trv )) IV. Kár kalandját ki ke aknázni Mo c. távirat 79 távozása ut 21 ápr 23 Take Ionscu láírá a kisant-xződst 21 X ismét )) követlék a mozgósítási költsek +térítsit 81 bkrített Mo minlnök Bethln Ist külügyére Bánffy Mik Tal Eu hyreállítása Briand hyire a hajlít6atl Raymond Poincaré krüt Fro hegmónját George Clrk pri ang köv: Bns cirkusi lovas akrobat lábit mind2 lován (Britann Fr 92/ Lloyd George George Curzon Jams Balfour. A gnovai konf latt Rapalló 22 Szovj-Oro Néo +1ez lmond a háb jóvátétlrő állosított javak uti kártérítsrő lgnb kedvezm 99 Új pol Moval +nged7etlnek tartá a Kramář trvezte szovjc.s intrvnct n 35e fős or 'migr Alex Krnszkij minlnök )) 22 krski kirndlts CSba s Szovj-Oroba 6ra krülő baloi blokk a Hrriot-korm 24 X flvevé a dipli kapcsot +bukott a brit W'sp Phil Pétain ö védi doktrín Frd Foch marsall dominált kei poli s kati szövi rndx Locarno kövi 25 Fr G-B Blg Néo s Olo parafálá a rajnai 1ezmt 1ezmbe zárják ki a hábt mint a vitás ?? rndezsinek szközit Frank B Kllog ami külügyér Briand--pakt 28 A szövetssek nm zárák ki a bék's revízt Millrand-féle kísérőlevl a Népszöv 1ezsokmának 16. §a 117 status quo védére poli s kati tömb a kisant prvntív hábt s k'sz vislni a Habs-rstaurác dunai konfödrác Mo rekonstrucja c Bethln I minln Gnfbe a 3anoni 6árokat lismré 27 m-ol 1ezm ) Lord Harold Rothrmre a Daily Mail tulaja a frankhamisítási ügybe a rom birtokprbe a brit Monak kedvez )) agrártrmékek paca Néo profitált 122 integrc.s a 3oas évekig ) 19be Károyi +buktatásába n'mi xepe 125 vámháb lősíté a né be6olást Mora ) a szöv Ro s Jug a né-oszt unió számára kedvez Tardieu-trv minln s külügyér 32 márc I. Sán kir c 34 mrény Pá régnshrc z ang orintác híve Né- s Ologal xsb kapcs nébarát Milan Stojadinović kormfő külügyér: Jug addigi polja káros 34 Louis Barthou külügyér fr-szovj össfog a 25 locanói xződ Néo kei 6árit s szavatolni X Sán kiryal marseille-i mrény 139 V'sztrhs tt Hradzsin 35 dec Vlad Ulászló-trm 6v'át rktl módxit ltúlozva támadák "kis e kis gondokkal féktl becsv'gyal 146 Švehla z ajánlatot vissutasítá Bnssl ross visz: konfrontáló intrik jllmtlnek tartá ) betegs latt irányítáz Agrárpot Hodža 3-4 millér 29 csúnya ügy 149 a Malypetr-kabinetbe m'r nm Hodža kapja z agrártárcát? önk'nysked'sre hajló komprra képtl tisztsstl ) jobb szmivl évek óta lig lát a balra is maj +vakut a lmondását követlők +ött Bns s fle 152 +nyré Hlinka s strházy Já gr támogatását s biztosítá győzlme decntralizál Sl +kapná a pittsburghi 1ezm a mok a kisi xződsbe rögzített jogokat z Agrárp többsbe Bohumil Němec ponkívülit a kom Rud Slánský Monak 155 levle Hlink Tisó strházynak Mo Brlin tiltá nm mrt CSval +nmtámadási 1ezmt kötni csa Ro s Jugval a Bledbe parafált kisant-m 1ezm nm lépe élbe Csa 38 sept végin Münch lőtt választ a Ti ngedmek s a háb közt máji váls Édouard Daladi'r fr minln Geogs Bonnet külügyér: Bns a múlt ee görcsöst ragaszkod a fnntart6atl vrsaills-i rndxhe Eu bék érdekit fláldozza a č nac oltárán 165- 35től 1üttmű Stálnal 38tól a sov titkosszogálat ügynöke Pjotr Zubov pri ügynök 1oe$ér bxvezé Sudoplatov: 2ooeér vállalá Sán xb kir likvidálásának +xvez'sit )) A nyui közvél támogatá kormik appeasmnt-polját kapcs konzultál Édouard Hrriot-val parl lnök Léon Blum baloi blokk vezető konz Church Agrárp vezető Bran Néoval +1ez új minln Jan Sirový táb koal pp ált mozgósít fllős Münch szüksxű köve poljának 183 Chambrlain minln: Münch 1 eötőre biztosítá a békét ) 2. migrác 39 lhagyja Eut propagand s xvez's diplomác sok mindnt lőre lát a jövő smit pontost leírni csa mlékiratokba le7 189 Ja Mas Jaro Smutný Hubrt Ripka Frant Moravec tábornok Hit 4o 4 1o 0be véve Holl s Blg smlgssit +támadá Frt Münch 6áytlítását Bns össköté lnöki pozícja vissxzsivl 38 X 5i lmondásának érvénytlítsivl 4o júl 9 Lo korm 196 4o tag Álltan ideilglns parl minlnök Ja Srámek ) törvakotási 6 dekrét Church )) átkötöz biztb hyre 5 tiszt több tucat kat Reinhard Heydrich +gyikolásának lőkszítse Moravec tábornokkal 199 konföd Włady Sikorskival Molotov: sértik a Szu érdekit síté Stal trjszkedsit 2o4 biztonsát több lábra kívánta hyezni ) tehráni konf a nyui n66 a térset a szovj érdeksférába ngedik )) 43 V Wash Henry Morgnthau pézügyér (Hans zs) kitlepíts transfr Hubrt Ripka állmin dec 17 köcs sítsnyútási s 1üttmű xződs 2o évre több kapura játsz Szovj-Szl 214/ konz iszákos gynge poli képssű Srámek 45 jún 29 Mo Kárpátlj átadásáró állközi xződ Csap 227 Bns l6ároja magát a kassi progrtó z láírást +tagadá innepéys kihirdetseko tüntetőn távoz 231 kénxWra a boss trminek 1ik laptulajdonsa 234/ a nmzetáll +trmtse érdekibe náci módxxhe foyamoda 237 Ja Mas márc 1oén a Gottwald-korm kinevezse dján + a külügymin ablakábó Stal hidegvérrl cinikust becsap lőre +fontot céltudatos 245 rajcsúroznak z egrek Lacit jobb xetm mint rzsit (Jk satnyul l a jobb karom?

Szénási É lmek z eui 1srő L'Harmattan 2 4 II Unamuno Tnnyson Alf Antik böcs For nothing worthy proving can be provn /not yet disprovn: whrfor thou be wise, /cleaave evr to t sunni'r side o doubt, /a. cling to Faith beyond t forms o Faith V. 65-9 0 bizonyításra méltós se nm hysl7ő, se nm tagad6ó, ezér l'gy böcs, tartsd magad mindig a 2y dos oldán, a hit alakjain túl kapaszkodj a Hitbe 24/ Salvador de Madariaga 1 képzletbli eui fát vázol lénk "z 1s a szár a sokféls z ágak a minős a virág z élv z íz 8 32- Ortega z uralm 1 llkület túlsúya szlli 6 kontinntál kultlis tudatba gyökrező int eui rnszánszba vetett fltétl hit ksz túllépni 46 sept Rougmont Gnf lőzé W Chur zürich bszédit a +békélsrő EEÁ Brnanos Ponty Luk Jul Bnda Jasp nm urakod más kult flött Eui múz humanizma flé a múlt kultja éltő lszakadt nmzeti parkját tartjuk fnn csa trmőrök le7ünk bnne a külfödik idvezetői a szlli hagy bszél hozzánk 65 kegyleti él hiányz blőle ön' forrása nnak kísérteti lnnénk mi nics többé a múlt igsa s kicsúsz a kezünkbő ha nm lakíjuk át aktuál jlnné A bibli vall átlakítása flé )- P-Jo Proudhon 65 nyomdász tulajdon 4o a mások kizsákmolására akamas lopás födrác laplvirő 63 Madison Hamilton 1nsúy 6 s szabs közt 73 3féle mód le7 törv értezni ttó függ h z rki lény néző.ja minőse a hívőé filozófé v z állpolgé 77/ 814 akotmok kora 82/ blebunak mindn közüdvi bizotts forri szigor mll s oy okcsopra vezet7ő viss minek közös gyökre z 1ss rndx Rich Coudnhove-Kalrgi 72 jap-oszt-gör diplomatcsal Páneu 23 követő Briand y Gasset P Claudl G Frr'ro Ún hegmón lvsztse födrác utóp való 91
A nmzet a szll urama bevándorló árják s bnnszülött mongoloid fajok bolgárok lszláv finnug skand finn s lapp Kant skót származ Shop holl Nie le Zola nm fr a sp ol s sv urakodó 1o3 vérköz blső c.tmondokho vezet A nac Fje a hősök kultábó táplákoz ) A nylv vszi át a vall öröksét a nmzet z 1házét blép a nmzeti iski közek 1ikébe a nylv sztse költők gondokodók hősök kulta fűz 1be isk ir sajtó a nmzet orgánumi tstvérek szlli értbe )) nylvismének hiányába nics vonatkozási .ja h flbecsüje sját nzási hóbortba sznved +alomán +szüntss leigáz képvislője a polgi értis eui nemzet Panteon sztéye a kult laboratóra rények kikristáyosodásának .ja iskk a nmzeti él cntrumi 1o6
Nmzet s 6ári A kisek csődöt monda a jog győze z Fszak )) Staatsvolk nmzetáll St.kirche utóérzs A ross 6árok +' mindig jobbak mint 1 győzts háb 11o bletörőd h a 6árok ctétsek a trmtl s z igsossl )
Dn Rougmont 88 svái Mounnir prson Nyílt lev 7o régiók födráca Zürich 46 sept Church 117 imp áll a jogfosztó nmzetálltó autt követelő közek Brn fr rsze 78 Jura kanton Fr Mauriac Figaro 67 dec nmzet 123 Rous a kisközeket mindn lé hyezi 131
R Aron multinac állpogárs? Hab Arn Gehln posthistoire mindn változ 0 se halad rien ne va plus mindn le7ős kihunyt altrnatíva bfagya 163 ctét a dm jogállok univrzalisztik laplvi s z integritásra beállított élformk partikularisztik igényi közt a nmzet 1 törti sorsköz pol lőtti 1se ) nmzetáll s dm a fr forr ikrgyrki A nac árnyékába állnak Natio a *ets s származás inője nylv szokások hagyok révin integrálód )) Sieyés s a fr forr révin a náció z álli suvrnitás forrásává vál Rnan: L'existnce d'un nat st.. un plébiscite de tous ls jours állpolgi nmzet nm lszármazási köz nac s republikanizm redetilg komplmntr visza socpsihli nm konceptuál össfüggs A nmzetáll csa átmnetilg hoza létre xos össfüggst ethnos s démos közt 166/ republikán olvasatba z állpogárs a koll ön+6ározás gyarkorlatába aktualizálód Ch Taylor: a lib intrumntál c önkormzásba rszvétl 1üttműködő Ffszítsra snki t se le7 jogi normkkal kénxítni 169 Taylor s posztulál 1 köztudatot köz hagyival zonosulásbó jön létre a hazafis értékekn lapuló ált zonosulás 1 törti közsgl ) Bevándorlás s jóléti sovinizm 176- EU akotm szövi áll z eui nép hiánya no-dmos-thsis Joshka Fishr födrácig

Rónay Lá Márai S 2 kiadóná szint Ak 5 894 R84: Kafka č származású író 19 Wrfl lb Nicht r Mördr, r rmordete s suldig 2o A gyűl lapérzs vot Kaf s Wrfl lakjainak, ez okozá kiúttlsuk ) pogár valli II. 28: A kö'tők ú dogoztak "eissbe, mint vmi új műfajba papíríze iri árucikk A Vot esgl ke beoltni modor ez z eufória 19 1 fa türlmévl, böcs közönyi- Sils 1 svái üdülő Ni mi lárma a hegyekn túl Euba növekede, nm ért ide a méybe: z él öle végt csönds Lipcse Weimar s Frankf Goe 3 városa félébe harcias 1sülő s mánikust xvezkedőn Néo pogár valli II 163 36 közl-kei 1 utazás rege idegbajos spekuláns Keyseling darmstadti Böcsss Iskja ltömegseds Spnglr 1 kultö halának jle 49 Föd hiányza Euba a hivatástudat ) A nyui e jlképe ma a rohanó A kei z imádkozó vszedlme lbürokratizálódás 54 jampecV ami élstíl +vsztegets 64 a kor +rontói a bürökraták képsek gömbnyomással irányítsák z e éltit -ra gyikoni s le7 mindnhe igazolásokat követlő V 76 Eut behálózza z ami gondokodásmód élstíl lgnb vszéye gyökértl nicsnek hagyi hódít gazdagsába gátlástlsáva a tömeg lvszté +tartó törvit humortl kiábrándut nm hisz a kknek sárba tiporja a kult trmékit )) mindn nácijó rabja vo a maga fajtája bizamas lőítinek nm le7e kivándoroni z mlékek beidegzett szokások ízlsek s -tlsek kénxibő Preszízs Újs '25 X 25 82
Snecával vrs Éj ú, h hod +hasz Éj, .. mint a tiszta állat Csutora korcs puli 114 lillan a tévhit 1 kultbó ) formk, myeket kevsbé epigon korok friss Fvl tle tudtak élni Sajnos.. lmúlt. a téboy fegylme ))

Szomszédink mok ro Galán Ang Sepsistgyö Széky Mikó Koll Urb 1xű diák mér lsz font vki számára Szanyi 1-hormonok? setm ~ít Korcsmár Gyöngy Sturman lvir Rákay széltoló x? sajn lmúl

C Swi'nd acélmetsz 18oo ö Szam bá

vigasztalod magad /vle, kit magad trmtsz
magadnak, mr ő má halott,
+ölted, /s hiába vonyítsz
v nyöxögsz, néma /táncot jár bnned z anyag
s fnn a **, /s csa a többi cinkostárs
morog s acsarg /s tép s harap

Prostor revue 1o9 '18 osmičky Andrej Tóth Čí byla 1. republika? 9o-1o3 IS 9 770862 704002 81
Edv Bnš lnöki dekréti av a mok s nék jogfosztása Pannóni Po 96 xk Kövsdi Já Mayr Jud BN 80-85500-09-4
Öllös Lá Eui idntitás Fórum Somorja 19 Zsu Zsóf s Hanna lektorál Kisi Kultlis lap M Korm tám
1re kevsbé várok vmit s a nettől se film se mutogatások tán +' nehány szöveg kép zne ének
Csrnák Árp vrs bohóc s más démonok M Dló Bp 4 Bmutató lőtt '92 Ha diktál z Úri z ért csa a hit áta dottat képs artikuláni Cantrbury Anslmus ne Flködj csa kko írj, ha .., s csa zt írd, amit diktál 7
Nrgal a Marsot híták í a káldeusok háb hal járvány ördög rsa róka kss 159 A szabs darca
sítsmre tudnál lnni? mér? há mr gyrket akunk xettlek +változtunk másra van szüksünk, de z mlékek gazdagítnak, átaluk s vunk, ezér s hála (nm gyűl Kardos I míg 1 llkszkede adtak mosogatógépre s hala ut Bédának lett rá nb szükse z anyja lhozá hozzánk Jkra Orb Bal Székyfödit s miko +halt lvivé Szam Gilicz Ágtó Balassa Jó m nylv élrajza Rnaissance 37 sellye koporsó tragéma gör cs+e nyalánks. nm ként vón isminek se jlöni N Gyt nm le7 bírálni csa dicsérni tsz a msér én nm Eva Gebe nyja (Ro gúnyol neviér Orb Miknek 3.?4.be vót 1 szép kis 1.s barátnője m de tán tótba járt törlém magam blfárad'am a habzó/nyüzsgsbe Vba nm akok 0t 6'ra/hagyni. irigys a sok jóér ne böjtöj szomorún 77 Fek st Hajnal Badányba ross flovasó Somogyfajsz kőrs Gyeplő nékü 52' p Barn halra sebsíte z oldán lábán repceevő zödike hlor fáj sír6nék ak Kis ladár a predi pék a fia s Pap Attil gyógynövények érdeklik ivott? bszél7nékje Márai neje Lola: soká tart +halni nm tom bfoyásoni a dogokat kevsb E't pazarlok ha nm nyugalm lég motivác a kk nm látom értit rugódzni kipusztul -íják Fvn a mokat maguk se aknak +maradni l/tótosodunk l önfladás úton vrgődő madárka könyörgőn hangtalan sikolt fl halos rszkets a kis zöldikén mikor a n kutyánk lkapta oldala vér lába nyomorék tnyrmn hordtam mlgíje a nyugvó d is itatni próbál'ám ksztyűmml takar'am pihegő tstét má habzott a csőre +halt míg kimntm neki repcéér lgyn neki könnyű a föd draforgót s 'sz' Pred 6ár mézontófű facélia madarls fénymag kanáriköls ctétükbő tanul le7 1ik tisztltnek se igaza s mind2nek is irigys s Márai vs Illys le7 a 2 közt? író hűse vál xk Domokos Máty 2 Il 5 Kar Szlli fajkutatás tisztlet a né laposs s fegy iránt csa né iri 6ás nics 5o-6 mintha igyekezne bevágódni a frkná ak Bnš Vossra törekvs '37 Szmtanú a pái békedikt láírása kérked7nékse miatt ridegn ízlstl várócsarnok 114 fls lovasni vmibő élnie klle jllmzse a kiszogátatottsnak a kise te7etlsi Hírünk a Vba 97- Kali/e+dan várhy Blgrád vh nm vonznak z iy lvett hyek ne a fbra! (a m /nylv c Cioran poklot idéző sznvedéy 162 Hajszálgyökrek Régusse "Azúr-o Marseille légvonal 45 km a lél különös szomja +' lgndát s fakaszt h kilégüjön Kicsrélni s össvegyítni a jót.. kivetni a rosst: maltr a kult építséhe 194 Rákóczi udvara m rabok hajtotta gáyán utaza Frbó Törbe paszita +lő örömvndégs Válasz Hrdrnek Mas s Bnštől több jót várt a nép a nmzet javára.. 268 ovas6á-e Márai? macskás sz gyul M H Zolt letilta irkálj Gyimsi Andr z nyósaékná nyja moholi Lyócsa Ed mosoya Petro Ilon Csapó lyány mmi né. költőisítek Čnda mse álma giccs de Adri rajt travrtín szobrai znéje? Kubalák Mart + Turček Jud össfoy álmomba: vonz má nm vok oy karcsú Milne Mici mackója 46' ne a szméyed ci támadásra válaszoj hanm z ügy sikriér le7 +' sikr? Já ha nm tod kezlni a pézügyid s hazudozol gyám6 flügy haza náci rezsim fnntartója Milada Horákv? Hidvéghy Valé Shaw Muráti Li ki nm tudja h kit v mit xet z mást se non tud - de nm baj mr í lglább +tud6ja mit máskint nm solipsizm ha csa magam bnne s magamba' őt. téged ngm a xetetet mindnt. a gonoszt s ő akotta ki a jót í s xeted? a xetet a xetetls hiánya - botrányos vo'na, ha a mindns ura /hiányt sznvedne Ham B írja ha véletl vkivl hábba kevredne a lg+lázóbb fltétekkl békét kötni Babérligetk Lilávadsra Prssing Laj Ham 52' Gutta cavat lapidm, non vi, sed saepe cadndo csöpp vájja a követ gyakori sssl 172 Sziklay Lá Béks Márto Fordul a szél Kołakowska Kultk hábi 320 K63 George Friedman köv 1oo oo8 F93 Stiglitz lobal 339 S92 Szénási É lmek z eui 1srő L'Harmattan 2 4 II 327 E4o 92. o Bogár Lá lobál hábk örvényibn Kairosz 15 ..s +'s élünk! 339 B73 Gyáva népnek nics hazája! XX. köt tudást s bátorsot xezve gondoni s tnni h lglább fékezzük e hanyatlást Jövőnek szóló "iznetek vunk rméljük a fltámadást Húsvéthén 11 Gond.ok a fürdőbe 2.o lib dm uszítnak dm +döntsire // Kiflé a méhmbő..? tabu neuralgik toposz csa dütő fudokova "ill róla értekezni A 6 z ei xvezeti-intézmi struktkat szabáyozó rndxxet s ljárásokat jlnti myek +6ározzák 1 ad köz újratrmtsi foyamatit 18