szégyen - a Harag Napja

forrás: Aimie Cross - http://amazonosan.blog.hu

lat. szövegi xzőji p Celanói Tamás /T. Celanus, + 1255 öü'

a wikin ángulusul es +tanál6ó - H. Memling föstményivel

zenéji +hallgat6ó a jutubon

Dies irae, dies illa Solvet saeclum in favilla, Teste David cum Sybilla. Quantus traemor est futurus, Quando iudex est venturus, Cuncta stricte discussurus Tuba mirum spargens sonum Per sepulcra regionum, Coget omnes ante thronum. Mors tupebit et natura, Cum resurgetcreatura, Judicanti responsura. Liber scriptus proferetur, In quo totum continetur, Unde mundus iudicetur. Iudex ergo sum sedebit, Quidquid latet apparebit, Nil inultum remanebit. Quid sum miser tunc discurus, Quem patronum rogaturus, Cum vix iustus sit securus? Rex tremende majestatis, Qui salvandos salvas gratis, Salva me fons pietatis. Recordare, Jesu pie! Quod sum causa tuae viae. Ne me perdas illa die. Quarens me, sedisti lassus, Redemisti crucem passus, Tantus labor non sit cassus! Iuste iudex ultionis! Donum fac remissionis, Ante diem rationis. Ingemisco tamquam reus, Culpa rubet vultus meus, Supplicanti parce, Deus! Qui Mariam absolvisti, Et latronem exaudisti, Mihi quoque spem dedisti. Preces mae non sunt digne, Sed tu bonus fac benigne, Ne perenni cremes igne! Inter oves locum praesta, Et ab hoedis me sequestra, Statuens in parte dextra. Confutatis maledictis, Flamnis acribus addictis, Voca me cum benedictis. Oro supplex et acclinis, Cor contrinum, quasi cinis, Gere curam mei finis. Lacrimosa dies illa, Qua resurget ex favilla, Judicandus homo reus. Huic ergo parce Deus, Pie Jesu Domine! Dona eis requiem.

Ama végső harag napja a világot tűznek adja, Dávid így s Szibilla hagyja. Reszket akkor holt meg élő, ha megjön a nagy Itélő, mindeneket lattal mérő. Csodakürtök zengenek meg, sírok éjén átremegnek: ítéletre, mindeneknek. Csodájára a halálnak, aki rég por, talpra támad, számot adni bírájának. Kézzel írt könyv nyílik ottan: világ terhe, minden, ott van, ítéletre felrovottan. Bíró majd ha széket ül ott, minden rejtek felderül ott, zsoldot bűn el nem kerül ott. Én szegény ott mit beszéljek, pártfogómul kit reméljek, hol a szent is alig él meg? Rettenetes Fejedelem, kinél ingyen a kegyelem: örök Jóság, légy jó velem! Kegyes Jézus, kérlek téged: értem álltál emberséget, ne adj érnem gonosz véget. Munkád, könnyed értem vesztek: ennyi kínod, szent kereszted, ne maradjon célja vesztett. Bírája bosszulásnak, add kegyelmét tisztulásnak, míg nincs a számadásnap. Reszket szívem, sóhajtozván, vétkemtől vet lángot orcám, légy kegyelmes, Uram, hozzám. Magdolnához lehajoltál, a latorhoz kegyes voltál, énbelém is reményt oltál. Méltó imát nem tud ajkam, Te könyörülj, Jóság, rajtam, ne veszíts el örök jajban. Báránykáid közé végy föl, válassz el a gödölyéktől, jobbra állass ama széktől. Ha a rosszak zavarodnak, fojtó lángok kavarognak, akkor engem hívj áldottnak. Térden kérlek, ernyedetten, sír a lelkem megtörötten: ott, a végnél, állj mellettem! Könnyel árad ama nagy nap, hamvukból ha föltámadnak a bűnösök, s számot adnak. Uram, nekik adj jó véget, Kegyes Jézus, kérünk Téged, add meg nekik békességed. Tommaso da Celano himnusza Sík Sán. ford.

Tag der Räche, Tag der Sünden, Wird das Weltall sich entzünden, Wie Sibyll und David künden. Welch ein Graus wird sein und Zagen, Wenn der Richter kommt, mit Fragen Streng zu prüfen alle Klagen! Laut wird die Posaune klingen, Durch der Erde Gräber dringen, Alle hin zum Throne zwingen. Schaudernd sehen Tod und Leben Sich die Kreatur erheben, Rechenschaft dem Herrn zu geben. Und ein Buch wird aufgeschlagen, Treu darin ist eingetragen Jede Schuld aus Erdentagen. Sitzt der Richter dann zu richten, Wird sich das Verborgne lichten; Nichts kann vor der Strafe flüchten. Weh! Was werd ich Armer sagen? Welchen Anwalt mir erfragen, Wenn Gerechte selbst verzagen? König schrecklicher Gewalten, Frei ist deiner Gnade Schalten: Gnadenquell, lass Gnade walten! Milder Jesus, wollst erwagen, Daß du kamest meinetwegen, Schleudre mir nicht Fluch entgegen. Bist mich suchend müd gegangen, Mir zum Heil am Kreuz gehangen, Mög dies Mühn zum Ziel gelangen. Richter du gerechter Rache, Nachsicht üb' in meiner Sache, Eh ich zum Gericht erwache. Seufzend steh ich schuldbefangen, Schamrot glühen meine Wangen, Lass mein Bitten Gnad erlangen. Hast vergeben einst Marien, Hast dem Schächer dann verziehen, Hast auch Hoffnung mir verliehen. Wenig gilt vor dir mein Flehen; Doch aus Gnade lass geschehen, Dass ich mög der Höll entgehen. Bei den Schafen gib mir Weide, Von der Böcke Schar mich scheide, Stell mich auf die rechte Seite. Wird die Hölle ohne Schonung Den Verdammten zur Belohnung, Ruf mich zu der Sel'gen Wohnung. Schuldgebeugt zu dir ich schreie, Tief zerknirscht in Herzenstreue, Sel'ges Ende mich verleihe. Tag der Tränen, Tag der Wehen, Da vom Grabe wird entstehen Zum Gericht der Mensch voll Sünden! Lass ihn, Gott, Erbermen finden, Milder Jesus, Herrscher du, Schenk den Toten ew'ge Ruh. Amen.

Onen den, den hněvu lkavý, zruší čas, dým vzejde tmavý," David, Sibylla tak praví. Strašné chvění, bázeň hrozná, až se tvorstvo Soudci přizná, jenž hned řeší vše a pozná. Zní hlas trouby divně duně, volá spáče v hrobu lůně, Pán kde sedí na svém trůně. Příroda a smrt tu trnou, když se těla z hrobu hrnou k Soudci, každý s hříšnou skvrnou. Přinesena psaná kniha, je v ní všecka hříchů tíha, z ní pak Soudce vinu stíhá. Soudce zasedat až bude, zjeví se, co skryto všude. Bez pomsty zda něco zbude? Co mám, běda, promluviti? Obhájcem kdo má mi býti, Když i dobrý hrůzu cítí? Hrůzné velebnosti králi! Spasiž, kdo si spásy přáli. Spas mne, lásky zdroji stálý. Rozpomeň se, Jesu milý, žes šel pro mne k svému cíli. Nezatrať mne v oné chvíli. Klesls, hledaje mne, znaven. Pro mne byl kůl kříže vstaven. Nebuď čin ten plodů zbaven. Soudce pomsty spravedlivé, dej dar odpuštění dříve, nežli sečteš činy křivé! Sténám pod vinami svými, líce hříchy rumění mi. Slituj se nad vzdechy mými! Marii dals rozhřešení lotr hříšníkem již není, já též čekám vykoupení. Nehodně Tě prosím, Pane, dobrotou však Tvou se stane: oheň kol mne nezaplane. Rač mne mezi ovce vzíti, od kozlů mne odděliti, dej mi po pravici dlíti! Až se zachvějí kdys klatí, až je ostrý plamen schvátí, rač mne k sobě povolati! Duše prosí, lká, se rmoutí, v popel mé se srdce hroutí, rač smrt dobrou poskytnouti! Slzavým dnem bude, Pane, o němž viník k soudu vstane z hrobového svého lože. Tohoto pak šetři, Bože! Milý Pane Ježíši, dej jim odpočinutí! Amen.